Sálání

je způsob přenosu tepelné energie pomocí radiace, tedy elektromagnetickým vlněním. V praxi funguje tak, že jsou předměty, na které toto vlnění při svém průchodu vzduchem „narazí“, ohřáty – je jim předána energie. Sálání se šíří z ohřátých ploch topidla (tzv. teplosměnné plochy) kolmo na jejich povrch, nešíří se za roh (resp. omezeně a se zpožděním). Topidla sálavá umí dodat do prostoru energii, aniž by neúměrně zvyšovala teplotu vzduchu, proto jejich výkon nelze posuzovat měřením teploty v místnosti, ale pouze tzv. dojmem tepla.

V dnešní době se v praktickém použití stále více prosazuje sálavý systém s názvem hypokaust. Tento způsob vytápění aplikovali již staří Římané ve svých lázních, kdy prostým tahem komínu poháněli spaliny skrz dutiny ve stěnách a podlahách budov lázní a tím je ohřívali na příjemnou teplotu. Hypokaust systém v dnešní podobě už nepohání přímo spaliny, ale ohřátý vzduch uvnitř topidla a to i mezi jednotlivými podlažími. Je velmi vhodný pro trvalé užívání pro jeho příznivý vliv na zdraví člověka (sálání je nejpříbuznější teplu dodávanému na Zemi Sluncem) i pro jeho ekonomickou efektivitu. Interiér není nutné vytápět na tak vysokou teplotu vzduchu jako u teplovzdušných systémů a přesto je obyvatelům domu příjemné teplo. Navíc je možné zároveň větrat i topit – sálání primárně neohřívá vzduch a z interiéru tedy při větrání uniká jen menší část energie.